Úvod do Feldenkraisovy metody

• ,,za pomocí pohybu rozvíjí potenciál člověka i jeho kvalitu života.“
• Feldenkraisova metoda (FM) je založena především na myšlence, že psychická a pohybová složka jsou dosti propojené:
  • princip sebeuvědomění pohybem (propojení těla a mysli) – jedná se o tzv. somatické vzdělávání (řazena i např. Alexandrova technika)
  • celostní pohled (mysl a tělo bráno jako jeden celek)
• využívá psychosomatického přístupu – cílí na nervovou soustavu ke změně stereotypů, vzorců pohybu.
  • důležité soustředění se – vnímání prožitku při určitém pohybu
• každého jednotlivce vnímá individuálně, podle toho se také odvíjí variabilita cvičení.
• považována za alternativní metodu.
• FM vychází z principů fyziky, biomechaniky a lidského vývoje.
• ,,Feldenkraisova® metoda předpokládá, že lidské bytosti mají potenciální transformace a že všichni lidi bez ohledu na svůj věk nebo předpoklady mají schopnost se učit.‘‘
• využívá se v mnoha oborech – ve sportu, umělectví, psychologii, pedagogice, při rozvoji pohybových nebo psychických schopností, etc.

Informace o zakladateli

• zakladatelem této metody je Moshé Feldenkrais (1904-1984)
  • narodil se na Ukrajině, ale odešel do Palestiny
  • profesí jaderný fyzik a vynálezce, s celoživotním zájmem o východní bojová umění
  • 1928 se odstěhoval do Paříže – věnování se sportu (obzvláště judu)
    • jako jeden z prvních Evropanů získal černý pásek
    • posléze vytvořil i vlastní techniky sebeobrany
  • 1940 odjíždí do Anglie a během války se podílí na vývoji sonaru a dalších technických věcí pro námořnictvo
  • opakovaná zranění kolen -> intenzivní výzkum, ve kterém vycházel z oblasti neurověd, biomechaniky, biologie, psychologie, dětského vývoje, bojových umění – nad tím už poté strávil celou svou druhou polovinu života
  • udává se jako jeden z průkopníků v oblasti neuroplasticity – schopnost mozku neustále měnit sám sebe v průběhu celého života na podkladě zkušeností a veškerých stimulů z vnějšího prostředí.
  • po zbytek svého života hodně cestoval po celém světě a přednášel o svém výzkumu – vztahu mezi pohybem a vědomím.
  • již za svého života se pokoušel o propagaci svých studijních programů FM s mezinárodní akreditací (název metoda je dodnes diskutovaný)

• tvrdí se, že se svými učenci se někdy dostával do rozporu. Odmítal jim totiž radit, co mají dělat. Chtěl, ať na samotný princip přijdou sami.
• Feldenkraisova metoda využívá práci s vědomou pozorností a specifickými motorickými a senzorickými vjemy, které vedou k navazování nových, výhodnějších pohybových (neuromuskulárních) vzorců.
• změny se promítají také ve vzorcích myšlení, vnímání, prožívání a jednání.

Princip FM

• FM se snaží naučit umět porozumět vlastnímu tělu. Obzvláště v dnešní době má velký potenciál, kdy moderní technologie narušují náš tělesný schémat a funkci správného vnímání sebe samotných.
  • ,, … zvyšuje uvědomění a umožňuje člověku vyjádřit sám sebe.‘‘
• nic nesměřuje k vyvíjení co největší možné síly – čím snadněji se cvičenec naučí pohyb provádět, tím rychleji dojde k zapojení daného pohybu do tělesného schématu.
• proces učení se novým pohybovým vzorům je považován za dokončený, stane-li se nový vzor automatickým (nevědomým).
• nejedná se o pouhé učení konkrétních pohybů – záměrným měněním jejich orientace, prostoru a načasování se snažíme o jejich zautomatizování v takové stylu, aby zůstaly funkční (dokázaly se nevědomě zapojit při jakékoli situaci).

2 hlavní podoby FM

• FI – Funkční integrace (Functional integration®): lektor vede klienta (ten je pasivní) a ukazuje mu různé formy pohybu (např. jak vést nádech a výdech). I když je klient spíše pasivní, jeho soustředěnost je nezbytná – lektor ho sice může vést a nabízet mu různé pohyby, ale má-li dojít ke správnému zafixování, klient se musí soustředit -> lektor se snaží, aby klient sám našel pro sebe co nejekonomičtější pohybový vzorec (… a toho docílí právě tím, že mu bude nabízet různé typy pohybů) + lektor samotný pohyb klienta nehodnotí.

• ATM – Pohybem k sebeuvědomění (Awareness Through Movement®): skupinové lekce vedené lektorem verbálně. Trvají delší dobu. Cvičení většinou probíhá stylem provádění pohybů typických běžných, denních aktivit (např. ohýbání se pro předmět na zemi, vstávání ze židle, etc.), akorát ve správném pohybovém vzorci. Vše se vykonává pomalu, plynule, aby došlo k uvědomění si pohybu a následnému zafixování. Cílem tedy je daný pohyb prožít, kdy na základě vlastních zkušeností, dojde k ukotvení správného pohybu. Feldenkrais vytvořil několik set lekcí s mnoha variacemi (například: ,,Křídlo mrtvého ptáka‘‘).

FM účinky

• zefektivnění procesu relaxace a ,,jisté emocionální inteligence‘‘ (viz. psychosomatické sebepoznání)
• zlepšení držení těla, dýchání, flexibility a koordinace
• zvětšení rozsahu pohybu i optimalizace svalového napětí (souvisí s relaxací)
• slouží jako prevence proti poruchám pohybového aparátu
• FM má jistý analgetický účinek

Studijní programy FM

• velice zdlouhavý proces, než je možné se stát lektorem FM
• chcete-li se stát lektorem FM – dohromady to je okolo 160 dní výuky
  • udávají přes 800 hodin
  • rozloženo do 3-6 let
• výuka je většinou na mezinárodní úrovni

Poznámky

• obrovskou výhodou FM je, že naučí-li se člověk vnímat své vlastní tělo a zároveň s ním také pracovat, jeho život se doopravdy změní, jelikož nad pohybem začne přemýšlet jinak… a nejen vlastně nad pohybem, ale i nad sebou samým. Jak jste jistě dobře pochopili, při této metodě se pracuje s psychickou složkou člověka, kdy terapeut se snaží, aby dotyčný poznal sebe sama.
• jelikož je FM spíše alternativní metodou, hlavní složku také hraje samotná skutečnost, zda klient terapeutovi věří a zda on sám se chce uzdravit…

Zdroje

• BAJEROVÁ, Marika. FELDENKRAIS®- METODA SOMATICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ. Umění fyzioterapie®. Příbor: Marika Bajerová. 2016, 73, 49-52. ISSN 2464-6784
• [online]. Dostupné z: https://www.feldenkraisovametoda.cz
• Feldenkrais, Moshé, Pohybem k sebeuvědomění – Feldenkraisova metoda, Pragma, ISBN 80-7205-058-3
• [online]. Dostupné z: https://feldenkrais.com/
• KOLÁŘ, Pavel. Rehabilitace v klinické praxi. Praha: Galén, c2009. ISBN 978-80-7262-657-1.