Úvod do Vojtovy reflexní lokomoce (RFL)
- pasivní terapie – není nutná účast pacienta
- vychází z vývojové kineziologie
- pomocí stimulace specifických zón vyvoláváme typickou pohybovou odpověď (reflexní pohyb) -> vstup do CNS pomocí pohybu
- všechno to začalo u děti s DMO (Dětská mozková obrna) – zaměřuje se především na neurologická onemocnění
- založeno na myšlence, že pohybové modely jsou vrozené, a proto by měly jít vyvolat u každého! (avšak záleží na výbavnosti jedince – viz. princip ↓)
- respektuje vývojové fáze jedince (viz. pro určitý časový úsek při vývoji jsou typické určité polohy)
- vychází z dlouhodobého pozorování a empirických zkušeností
- VRL se používá jak u dětí, tak i u dospělců – reflexní odpovědi jsou vybavitelné nezávisle na věku (ale u nás je typická pro léčbu dětí po DMO)
- každý jedinec se však liší svou odpovědí na stimul
- nutná spolupráce rodina – terapeut (+ dítě)!
- reflexní lokomoce = pohyb vpřed
- 2 základní vzorce pohybu – reflexní plazení a reflexní otáčení
- známá po celém světě
Informace o autorovi
- ,,Vojtovka“ byla vytvořena prof. Václavem Vojtou (1917, Mokrosuky – 2000, Mnichov)
- studium medicíny na Karlovce
- v roce 1947 se začal specializovat na neurologii a poté dále na dětskou neurologii – dětský neurolog z Hennerovy školy
- 1961 se stal vedoucím fakultní polikliniky dětské neurologie v Praze
- poté musel odejít do Dětské léčebny DMO v Železnici (,,komunistům se moc nehodil“) – objevení VRL!
- pokusy najít možnou terapii (tenkrát se moc nevědělo, co s dětmi po DMO dělat)
- 1968 přizván do Kolína nad Rýnem s možností pokračování svého výzkumu
- 1975 přestupuje do Dětského centra v Mnichově
- v Německu už poté Vojta zůstal, ale samozřejmě po pádu komunismu do Čech opět zavítal
- více jak 100 vědeckých prací
- sám DMO prodělal
- objev VRL není žádná náhoda – pan profesor Vojta byl velice chytrý člověk s neskutečným pozorovacím talentem, který dokázal zužitkovat. (Sám říkal, že metodu ,,nevymyslel, ale objevil… ona už tu totiž byla, akorát si jí nikdo nevšiml.“)
- ,,Muž s nejen velkými rukami, ale i srdcem‘‘
Princip
- terapeut používající VRL se snaží o vyvolání určité motorické odpovědi stimulováním specifických reflexních zón – tzv. ,,spouštěcí zóny‘‘
- vyvolané pohyby jsou reflexní
- na přesně vytyčenou oblast těla se aplikuje tlak prstem
- stimulací vyvoláme uniformní (jednotnou – pro všechny stejná) motorickou odpověď X rozdíl je akorát ve výbavnosti jedince (Někdo je výbavný více – odpověď pohybem bude výraznější, silnější – a někdo naopak méně; dosti individuální!)
- vyprovokováním pohybu aktivujeme svalové řetězce
- pohyb neučíme X obnovujeme, co máme v sobě geneticky zakódováno
- reflexně stimulovaný pohyb se postupně začne aktivovat, až dojde k zařazení do spontánních pohybů
- jedná-li se o terapii u dětí, je zde nutná spolupráce rodinného příslušníka, který je zaučován fyzioterapeutem, a naučené cviky poté provádí doma sám s dítětem
- důležtá je právě hlavně terapie doma, kterou provádí rodiče dennodenně
- k aktivacím dochází ze 3 základních poloh – poloha na břiše, na zádech a na boku
- Vojta popsal 10 základních zón na těle (ty jsou stimulovány)
- kombinací různých zón, tlaků a výchozích poloh dostáváme velké množství variant stimulů
- výhodou je možnost přizpůsobení terapie různým diagnózám
- využívá se dvou tzv. koordinačních komplexů – reflexní plazení a reflexní otáčení
- vrozené pohybové komplexy
- reflexní plazení – obsahuje důležité součásti pohybu vpřed
- reflexní otáčení – začíná na zádech a končí až chůzi po čtyřech
Diagnostika
- Vojtovka obsahuje i samotnou diagnostiku malého novorozence – je-li vývoj dítěte nějakým způsobem narušený, zjišťujeme fázi poškození (resp. na jakém bodě vývoje se zaseklo – viz. kineziologický vývoj)
- př. polohové testy – Vojtova zkouška, Trakční zkouška, Landauova zkouška
- ve výsledcích se poté hodnotí výše odchylek (počet narušených dílčích vzorů) – hovoří se o tzv. ,,centrální koordinační poruše‘‘ (CKP
Využití
- využívá se u cerebrálních paréz, skolióz, dysplázie kyčelních kloubů a u spousty dalších diagnóz (dost často spojených s neurologickými problémy)
- velkým benefitem jsou vyvolávané vzpřimovací mechanismy
- důležité je včas začít (po objevení se určité patologie)– jinak dojde k rozvoji patologických stereotypů
- cílem je obnovení přirozených pohybových vzorců, znovunavrácení správné funkce svalů a jejich síly, tedy opětovné začlenění jedince do společnosti
- ,,Díky Vojtově terapii dochází k pozitivním změnám koordinace pohybů při úchopu, vzpřimování, chůzi a řeči… lepší předpoklady pro motorické učení.‘‘
- pozitivní vliv na psychiku (celkovou terapií)
Poznámky
- u prcků je terapie celkem náročná, neboť většině se to moc nelíbí – to, jak jsou silou tlačeni do různých pozic – a proto se dost často vztekají, nechtějí moc spolupracovat a větší část terapie probrečí, ALE výsledky jsou u této terapie velice přívětivé (je to samozřejmě individuální, dost např. záleží, v jak pokročilém stádiu určité neurodegenerativní poruchy se jedince nachází)
- hodně prcků během terapie brečí. Nejedná se však o brek jako takový, ale spíše o vztekání.
Zdroje
- 1) [online]. Dostupné z: https://www.vojta.com/cs/
- 2) KOLÁŘ, P. Rehabilitace v klinické praxi. 1. vydání. Praha : Galén, 2010. 713 s. ISBN 978-80-7262-657-1.