Úvod do Bobath

• vychází také z kineziologického vývoje
• Bobat neboli Neuro Developmental Treatment (NDT)
• využívá se u terapie dospělích s neurologickým onemocněním, převážně CMP nebo DMO, ale též u dětí (,,hravá forma“)
  • ,,zlepšení stavu postižené oblasti je možné!‘‘
• cílem je podpoření motorického učení pro efektivní motorickou kontrolu
• snažíme se o vyvolání automatických reakcí (vzpřimování, rovnovážné, obranné), které používáme nevědomě, akorát neurologickým postižením došlo k narušení správného vzorce daného pohybu
• v terapii se využívá rytmické stabilizace – jedná se nám o koaktivaci agonistů a antagonistů
• NDT pracuje s neuroplasticitou (jako všechny další koncepty a metody založené na neurofyziologickém podkladě)
• nutná spolupráce fyzio – rodič – logoped a ergo
  • s dítětem se cvičí i doma (hlavně), k terapeutovi se chodí na kontroly – nutná edukace rodiče!
• jeden z podstatných prvků je handling

O manželích Bobathových

• Berta Bobath (1907, Německo – 1991, Anglie)
  • fyzioterapeutka
• Karel Bobath (1906, Německo – 1991, Anglie)
  • neurofyziolog, založení Bobath center v Londýně (neustále funkční)
• před vypuknutím 2. sv. války emigrovali do Anglie
• brali tělo jako jeden celek

Princip

• při vyšetření se terapeut zaměřuje, co dítě zvládne bez pomoci, co s pomocí, anebo vůbec. Navíc ho zajímá i kvalita pohybu (,,samotné provedení pohybu“).
  • výše postižení je popsána podle GMFCS – klasifikační systém primárně určený pro děti s DMO
• na DMO nebo CMP je pohlíženo jako na neprogresivní hybné postižení s širokou škálou projevů
• na rozdíl od Vojtovy metody, je pacient do terapie plně zapojován
• NDT se snaží o ,,správné řízení pohybu‘‘
  • zprostředkováno plynulou regulací svalového napětí (což u dětí s DMO chybí!)
  • v terapii je problematika svalového napětí klíčová
• terapie je tzv. funkčně orientovaná – ,,funkcí‘‘ se rozumí aktivita, která je typická pro konkrétní věk
  • dítě více poznává své okolí a získává povědomí o vlastním těle, s čímž souvisí tvorba tělesného schématu
  • využívá se i různých balančních pomůcek – poznávání ,,nových funkčních situací‘‘
  • získávání senzomotorické zkušenosti vede k psychomotorickému vývoji
• tzv. funkčně orientovaný přístup – konkrétní problém dítěte je řešený přímo ,,pro něj určenou terapií‘‘

• reciproční inhibice jako hlavní komponenta
  • inhibice a facilitace brali Bobathovi jako neoddělitelný celek
  • NDT facilituje (usnadňuje) správné pohybové vzory a inhibuje spasticitu

• problémem není nedostatek svalové síly, ale neschopnost provedení pohybových stereotypů

Handling

• termín ,,handling‘‘ vyjadřuje způsob, jak se s dítětem má manipulovat
  • jedná se nám o ovlivnění svalového, resp. posturálního napětí natolik, aby dítě samo převzalo ,,aktivní kontrolu‘‘ nad svým tělem a bylo schopnost iniciovat pohyb
  • dochází k zlepšování senzomotorické zkušenosti z pohybu – stimulace aktivity CNS (viz. neuroplasticita)
  • ve filozofii Bobath konceptu se nejedná o pouhou terapii, ale o celodenní aktivitu rodinných příslušníků – ,,24 hod. koncept‘‘ – tzn., že při jakémkoli pohybu, doteku dítěte se snažíme o jakousi stimulaci pro jeho vývoj
  • ,,správná manipulace s dítětem stimuluje jeho vývoj‘‘

Význam NDT

• senzomotorická stimulace má nejen obrovský význam pro následný vývoj dítěte, ale i zasaženého dospělého. Senzomotorickou stimulací přivádíme do těla velké množství stimulů, které aktivují CNS!
• snažíme se o zlepšení ovládání stability trupu – nezbytné pro přirozenou chůzi, úchopy, vstávání, etc.
• opětovné začlenění dotyčného do společnosti – resocializace

CAVE!

• nesmíme vyprovokovávat patologické pohybové vzorce
  • při dlouhodobém působení to vede k sekundárním změnám (svalové kontraktury, decentrované postavení – subluxace, luxace – hlavně v kyčli a hleznu)
  • skoliotické zakřivení páteře
  • vyšší bolestivost v pohybovém aparátu
  • tím dochází ke ,,snižování funkčního potenciálu dítěte‘‘ – neefektivní svalová práce

Cíle terapie

• cílem terapie je ukázat CNS správný pohybový vzorec
  • ,,naší hlavě svým způsobem říkáme: hele, takhle by to mělo být, snaž se, ať to tak vypadá!‘‘
• jestli si už dotyčný vzory zafixuje, je jenom na něm
• čím častěji se bude terapie provádět, tím si to dotyčný lépe zapamatuje (a i proto se hovoří o ,,24 hod. konceptu‘‘)

• s dětmi se začíná cvičit už od raného stádia, jakmile se přijde na nějakou dysbalanci, drobné asymetrie
  • výhodou je, že včasným zásahem a pravidelným cvičením dojde k rychlému navrácení do normy

Zdroje

• [online]. Dostupné z: https://www.bobath.org.uk/
• [online]. Dostupné z: https://www.ndta.org/#
• [online]. Dostupné z: https://www.rehabilitace-roskol.cz/rehabilitace/bobath-koncept
• KOLÁŘ, Pavel. Rehabilitace v klinické praxi. Praha: Galén, c2009. ISBN 978-80-7262-657-1.