Úvod do Bobath
- vychází také z kineziologického vývoje
- Bobat neboli Neuro Developmental Treatment (NDT)
- využívá se u terapie dospělích s neurologickým onemocněním, převážně CMP nebo DMO, ale též u dětí (,,hravá forma“)
- ,,zlepšení stavu postižené oblasti je možné!‘‘
- cílem je podpoření motorického učení pro efektivní motorickou kontrolu
- snažíme se o vyvolání automatických reakcí (vzpřimování, rovnovážné, obranné), které používáme nevědomě, akorát neurologickým postižením došlo k narušení správného vzorce daného pohybu
- v terapii se využívá rytmické stabilizace – jedná se nám o koaktivaci agonistů a antagonistů
- NDT pracuje s neuroplasticitou (jako všechny další koncepty a metody založené na neurofyziologickém podkladě)
- nutná spolupráce fyzio – rodič – logoped a ergo
- s dítětem se cvičí i doma (hlavně), k terapeutovi se chodí na kontroly – nutná edukace rodiče!
- jeden z podstatných prvků je handling
O manželích Bobathových
- Berta Bobath (1907, Německo – 1991, Anglie)
- fyzioterapeutka
- Karel Bobath (1906, Německo – 1991, Anglie)
- neurofyziolog, založení Bobath center v Londýně (neustále funkční)
- před vypuknutím 2. sv. války emigrovali do Anglie
- brali tělo jako jeden celek
Princip
- při vyšetření se terapeut zaměřuje, co dítě zvládne bez pomoci, co s pomocí, anebo vůbec. Navíc ho zajímá i kvalita pohybu (,,samotné provedení pohybu“).
- výše postižení je popsána podle GMFCS – klasifikační systém primárně určený pro děti s DMO
- na DMO nebo CMP je pohlíženo jako na neprogresivní hybné postižení s širokou škálou projevů
- na rozdíl od Vojtovy metody, je pacient do terapie plně zapojován
- NDT se snaží o ,,správné řízení pohybu‘‘
- zprostředkováno plynulou regulací svalového napětí (což u dětí s DMO chybí!)
- v terapii je problematika svalového napětí klíčová
- terapie je tzv. funkčně orientovaná – ,,funkcí‘‘ se rozumí aktivita, která je typická pro konkrétní věk
- dítě více poznává své okolí a získává povědomí o vlastním těle, s čímž souvisí tvorba tělesného schématu
- využívá se i různých balančních pomůcek – poznávání ,,nových funkčních situací‘‘
- získávání senzomotorické zkušenosti vede k psychomotorickému vývoji
- tzv. funkčně orientovaný přístup – konkrétní problém dítěte je řešený přímo ,,pro něj určenou terapií‘‘
- reciproční
inhibice jako hlavní komponenta
- inhibice a facilitace brali Bobathovi jako neoddělitelný celek
- NDT facilituje (usnadňuje) správné pohybové vzory a inhibuje spasticitu
- problémem není nedostatek svalové síly, ale neschopnost provedení pohybových stereotypů
Handling
- termín ,,handling‘‘ vyjadřuje způsob, jak se s dítětem má manipulovat
- jedná se nám o ovlivnění svalového, resp. posturálního napětí natolik, aby dítě samo převzalo ,,aktivní kontrolu‘‘ nad svým tělem a bylo schopnost iniciovat pohyb
- dochází k zlepšování senzomotorické zkušenosti z pohybu – stimulace aktivity CNS (viz. neuroplasticita)
- ve filozofii Bobath konceptu se nejedná o pouhou terapii, ale o celodenní aktivitu rodinných příslušníků – ,,24 hod. koncept‘‘ – tzn., že při jakémkoli pohybu, doteku dítěte se snažíme o jakousi stimulaci pro jeho vývoj
- ,,správná manipulace s dítětem stimuluje jeho vývoj‘‘
Význam NDT
- senzomotorická stimulace má nejen obrovský význam pro následný vývoj dítěte, ale i zasaženého dospělého. Senzomotorickou stimulací přivádíme do těla velké množství stimulů, které aktivují CNS!
- snažíme se o zlepšení ovládání stability trupu – nezbytné pro přirozenou chůzi, úchopy, vstávání, etc.
- opětovné začlenění dotyčného do společnosti – resocializace
CAVE!
- nesmíme
vyprovokovávat patologické pohybové vzorce
- při dlouhodobém působení to vede k sekundárním změnám (svalové kontraktury, decentrované postavení – subluxace, luxace – hlavně v kyčli a hleznu)
- skoliotické zakřivení páteře
- vyšší bolestivost v pohybovém aparátu
- tím dochází ke ,,snižování funkčního potenciálu dítěte‘‘ – neefektivní svalová práce
Cíle terapie
- cílem terapie je ukázat CNS správný pohybový vzorec
- ,,naší hlavě svým způsobem říkáme: hele, takhle by to mělo být, snaž se, ať to tak vypadá!‘‘
- jestli si už dotyčný vzory zafixuje, je jenom na něm
- čím častěji se bude terapie provádět, tím si to dotyčný lépe zapamatuje (a i proto se hovoří o ,,24 hod. konceptu‘‘)
- s dětmi se
začíná cvičit už od raného stádia, jakmile se přijde na nějakou dysbalanci,
drobné asymetrie
- výhodou je, že včasným zásahem a pravidelným cvičením dojde k rychlému navrácení do normy
Zdroje
- [online]. Dostupné z: https://www.bobath.org.uk/
- [online]. Dostupné z: https://www.ndta.org/#
- [online]. Dostupné z: https://www.rehabilitace-roskol.cz/rehabilitace/bobath-koncept
- KOLÁŘ, Pavel. Rehabilitace v klinické praxi. Praha: Galén, c2009. ISBN 978-80-7262-657-1.