McKenzie metoda

Úvod do metody

  • zaměřena především pro léčbu bolestí páteře – tzv. vertebrogenní potíže
    • není ale pro každého, musíme najít vhodného vertebropata! (zaměřuje se na specifickou skupinu, viz. diagnostika)
  • léčebný systém péče muskuloskeletálních obtíží (založený nejen na mechanickém, ale i psychogenním podkladě)
  • nutná spolupráce pacienta – aktivní terapie
    • nutná zpětnovazebná reakce od pacienta na různé polohy
    • vedení pacienta k sebe zodpovědnosti
  • McKenzieho metoda má vlastní diagnostický a terapeutický systém
  • založeno na mechanoterapii
    • kompenzace problému jiným pohybem
    • vychází z myšlenky, že základní příčina bolesti páteře má mechanickou podstatu, tím pádem ji lze mechanicky řešit
  • 3 skupiny bolestivých syndromů – na základě příznaků udávaných pacientem a objektivního vyšetření
  • celosvětově uznávaná

Historie McKenzieho a jeho metody

  • zakladatelem této metody je Robin McKenzie (1931, Auckland – 2013, Raumati)
    • za své služby v oboru fyzioterapie byl oceněn řádem Anglické královny
    • svůj zájem o léčbu páteře začal rozvíjet po roce 1953 s otevřením si své praxe
    • jeho metoda a její efektivita je podpořena vědeckým výzkumem
    • 1982 založil Mezinárodní McKenzie Institu, který se rozrostl do celosvětové vzdělávací organizace
    • expanze jeho učení stále pokračuje

Principy

  • před terapií pacient podstoupí podrobnou diagnostiku
    • zmapování omezení jeho pohybu – na základě toho mu jsou vytyčené určité cviky
    • nutné stanovit, co způsobuje bolest (viz. 3 skupiny bolestivých skupin dále) – diagnostikou jsme schopni rozlišit i příčiny, které nemají muskuloskeletální podklad
    • pacient se nevyšetřuje pouze staticky, ale hodnotí se i průběh pohybu (dynamika)
    • páteř rozdělujeme na dva úseky – jeden patří ke krční a druhý k bederní
    • indikace k terapii vychází z kineziologického rozboru
  • 2 pojmy, které se používají – centralizace, periferizace
    • centralizace – ústup bolestí z periferie k centru opakováním pohybu – dobrá prognóza!
    • periferizace – obrácený děj – nutné zařadit jiné cviky
  • terapeut hledá takovou polohu, při které pacient pociťuje úlevu – individuální
    • opakuje ji (10x) s určitým časovým intervalem
    • poté jsou mu určité polohy (většinou 2) indikovány jako autoterapie na doma
  • největší význam má právě cvičení, které následně pacient má provádět doma
    • mobilizačního efektu se dosáhne jedině opakováním pohybů
    • nutná edukace pacienta a motivace, aby za svou léčbu nesl plnou zodpovědnost
  • pacient se během provádění různých pozic a pohybů snaží uvědomovat, jak jeho tělo reaguje, co který cvik ovlivňuje
  • velkou roli hraje zvolená frekvence, intenzita pohybu a instruktáž pacienta
  • úspěšná terapie je vyjádřena:
    • centralizací bolesti a její sníženou frekvencí
    • zvětšení rozsahu pohybu a jeho obnovení
    • snížení medikace
  • terapie probíhá do té doby, dokud pacientovi nezmizí bolesti nebo omezený rozsah pohybu. Dále jsou však pacienti edukováni v prevenci.

Metoda rozlišuje 3 skupiny bolestivých syndromů:

  • syndrom vadného držení – posturální
    • bolesti v oblasti páteře jsou způsobeny vzniklým tlakem na tkáň kvůli nesprávnému držení těla
    • dynamické vyšetření nic neozřejmí, jelikož se jedná o statické přetížení
    • úspěšné léčby docílíme edukací pacienta o správném držení těla a celkově jeho hybných stereotypech (pacient si osvojuje pozice, které udržují kloub v neutrálním nastavení) 
  • dysfunkční syndrom
    • opak posturálního – normální tlak působí na abnormální tkáň
    • projeví-li se příznaky pohybem do flexe – flekční dysfunkce
    • léčba spočívá v protažení zkrácené tkáně > docílení většího rozsahu pohybu
    • do terapie je zařazena také posturální korekce
    • PS: k remodelaci tkáně dochází až po 3 týdnech
  • syndrom poruchový – narušení
    • problém v páteřním kanálu – dojde-li k anatomické lézi
    • nejčastěji u krční nebo bederní páteře
    • opakované testy pohybů jsou pozitivní
    • terapie probíhá ve směru pohybu, ve kterém dochází k centralizaci obtíží
    • příklad terapie: extenze v leže na břiše, extenze ve stoji, flexe v sedu na židli, etc.

Co metoda McKenzieho není?

  • není jen série cvičení, důležitou roli také hraje diagnostika a diferenciace
  • není jen o cvičení do extenze (záklonu) – terapie se odvíjí na příčině problémů. Vše závisí na symptomatické a mechanické odpovědi
  • není jen o opakování pohybu do maxima rozsahu
  • není jenom o aktivním přístupu – použití mobilizace a manipulace je běžnou součástí konceptu progrese sil a tlaků
  • není jen o páteři – novější literatura začíná podporovat význam této metody i u terapie zaměřené na periferní klouby

Zdroje

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Sdílet

Share on facebook
Share on email
Share on whatsapp
Share on google

Naviace článku

Autor příspěvku:

Tým FyzioBrandu
Tým nadšených fyzioterapeutů a studentů vytvářející přidanou hodnotu pro svůj milovaný obor...