Úvod do metody

• založeno na neurofyziologickém podkladě
  • viz. provázanost aferentních a eferentních informací pro řízení pohybu
• využívá se nejen ve fyzioterapii, ale i ve sportu nebo workoutu
  • ve fyzio se například používá při indikaci motorických poruch v rámci neurologické diagnózy
  • své zastoupení má poměrně obšírné
  • CAVE: nepoužívá se u pacientů s akutní bolestí
• cílí obzvláště na stabilizační svaly – používá se při terapii funkčních poruch pohybového aparátu
• práce s balančními pomůckami
• zdůrazňuje se cvičení ve vertikále
  • dojde tak k propojení nových motorických programů s běžnými denními činnostmi
• velkou roli hraje facilitace samotného chodidla
• obsahuje 2 fáze učení

Vývoj SMS

• práce od anglického ortopeda Freemana
  • přišel s pojmy – útlum a inkoordinace na podkladě špatné aferentace
  • omezil se pouze na problematiku hlezenního kloubu
• v ČR se na vývoji této metody podílel prof. MUDr. Vladimír Janda a M. Vávrová
• prvně se metoda využívala při nestabilitě kolene, kotníku

Principy

• snaží se o správné nastavení pohybových stereotypů
  • nutná aktivní spolupráce klienta – musí pohyb vnímat, aby došlo k zautomatizování
• kromě základních senzomotorických cviků využívá také různé balanční cviky v různých polohách
  • terapeut, je-li klient zdatnější, ho může vychylovat z rovnovážného postavení
  • dochází k stimulaci propriocepce a celkově aferentních nervových drah
• senzomotorická stimulace velice efektivně dokáže zaktivovat svaly, které jsou v útlumu (hypotonické)
  • SMS se především soustředí na hluboké svaly (tzv. hluboké stabilizační systémy)
• zlepšení koordinace je výsledkem zvýšené reakční schopnosti svalů
  • s tím souvisí i význam jako prevence proti pádům
• dbá se hlavně na kvalitu
  • jsou-li pohyby prováděné příliš zbrkle, akorát se aktivují hypertonické svaly, které chceme spíše utlumit, jelikož přebírají funkci jiných

2 fáze učení u SMS:

• Pro 1. stupeň je charakteristické zvládnutí nového pohybu – vytvoření nových drah
  • řízení probíhá na úrovní mozkové kůry – velice náročné

• 2. stupeň je už řízen na úrovni subkortikální (reflexní) – jedinec provádí nově naučený stereotyp nevědomě, automaticky, spontánně
  • snažíme se o co nejekonomičtější pohyb
  • periferní struktury (klouby) nejsou přetěžovány, v přijatelných fyziologických mezích

SMS se zaměřuje na:

• zlepšení svalové koordinace
• zrychlení zapojení svalových řetězců při změně polohy
• úprava poruch rovnováhy
• zlepšení držení těla
• začlenění nových pohybových programů do běžných denních aktivit
• prevence traumat kloubů, páteře a svalů

Příklad cvičení – ,,malá noha“

• pro modelování příčné a podélné nožní klenby
• aktivace svalů plosky nohy
• cvičením se snažíme zmenšit nohu (jak v podélném směru, tak i v příčném) – ,,co nejvíce zúžit‘‘
• pokyn: ,,představte si bod pod patou a palcem, zkuste je přitáhnout k sobě‘‘

Pomůcky

• SMS využívá různých balančních ploch a senzomotorických pomůcek
• ,,mohou být velice benefitní, ale i zcela nevhodné“ – záleží na schopnostech klienta (využitím balančních ploch totiž klienta dostáváme do celkem náročných poloh. Využívám-li nestabilní podložku příliš brzy, akorát budeme aktivovat hypertonické svaly – jelikož to je příliš náročné – namísto, abychom je utlumovali.)
  • kulové a válcové úseče
  • balanční sandály, nafukovací míče
  • posturomed
  • propriomed, BOSU

Senzomotorika

• souhra smyslových orgánů, resp. jejich vjemů a tělesného pohybu
  • zprostředkovává tedy spojení motoriky a vnímání prostřednictvím smyslů
  • motorická složka zajišťuje samotný pohyb
  • senzorická složka zprostředkovává informace, aby k pohybu mohlo vůbec dojít a aby byl dostatečně kvalitní
  • obě dvě složky jsou spolu úzce spjaté
• jedná se o aferentní dráhy nervového systému, které soustřeďují informace z periferie do mozku (i míchy) – CNS, kde dochází k následnému zpracování a vyhodnocení
• dostáváme tak veškeré informace, jak z vnějšího prostředí, tak i z vnitřního
• po zpracování jsou vyslány nazpět signály pomocí eferentních drah, které vyvolají nějakou reakci   

Zdroje

• [online]. Dostupné z: https://medicina.ronnie.cz/c-3839-senzomotorika-ii-uvod-zaklady.html
• KOLÁŘ, Pavel. Rehabilitace v klinické praxi. Praha: Galén, c2009. ISBN 978-80-7262-657-1.