Úvod do Vojtovy reflexní lokomoce (RFL)

• pasivní terapie – není nutná účast pacienta
• vychází z vývojové kineziologie
• pomocí stimulace specifických zón vyvoláváme typickou pohybovou odpověď (reflexní pohyb) -> vstup do CNS pomocí pohybu
• všechno to začalo u děti s DMO (Dětská mozková obrna) – zaměřuje se především na neurologická onemocnění
• založeno na myšlence, že pohybové modely jsou vrozené, a proto by měly jít vyvolat u každého! (avšak záleží na výbavnosti jedince – viz. princip ↓)
• respektuje vývojové fáze jedince (viz. pro určitý časový úsek při vývoji jsou typické určité polohy)
• vychází z dlouhodobého pozorování a empirických zkušeností
• VRL se používá jak u dětí, tak i u dospělců – reflexní odpovědi jsou vybavitelné nezávisle na věku (ale u nás je typická pro léčbu dětí po DMO)
  • každý jedinec se však liší svou odpovědí na stimul
• nutná spolupráce rodina – terapeut (+ dítě)!
• reflexní lokomoce = pohyb vpřed
• 2 základní vzorce pohybu – reflexní plazení a reflexní otáčení
• známá po celém světě

Informace o autorovi

• ,,Vojtovka“ byla vytvořena prof. Václavem Vojtou (1917, Mokrosuky – 2000, Mnichov)
  • studium medicíny na Karlovce
  • v roce 1947 se začal specializovat na neurologii a poté dále na dětskou neurologii – dětský neurolog z Hennerovy školy
  • 1961 se stal vedoucím fakultní polikliniky dětské neurologie v Praze
  • poté musel odejít do Dětské léčebny DMO v Železnici (,,komunistům se moc nehodil“) – objevení VRL!
    • pokusy najít možnou terapii (tenkrát se moc nevědělo, co s dětmi po DMO dělat)
  • 1968 přizván do Kolína nad Rýnem s možností pokračování svého výzkumu
  • 1975 přestupuje do Dětského centra v Mnichově  
  • v Německu už poté Vojta zůstal, ale samozřejmě po pádu komunismu do Čech opět zavítal
  • více jak 100 vědeckých prací
  • sám DMO prodělal
  • objev VRL není žádná náhoda – pan profesor Vojta byl velice chytrý člověk s neskutečným pozorovacím talentem, který dokázal zužitkovat. (Sám říkal, že metodu ,,nevymyslel, ale objevil… ona už tu totiž byla, akorát si jí nikdo nevšiml.“)
  • ,,Muž s nejen velkými rukami, ale i srdcem‘‘

Princip

• terapeut používající VRL se snaží o vyvolání určité motorické odpovědi stimulováním specifických reflexních zón – tzv. ,,spouštěcí zóny‘‘
  • vyvolané pohyby jsou reflexní
  • na přesně vytyčenou oblast těla se aplikuje tlak prstem
  • stimulací vyvoláme uniformní (jednotnou – pro všechny stejná) motorickou odpověď X rozdíl je akorát ve výbavnosti jedince (Někdo je výbavný více – odpověď pohybem bude výraznější, silnější – a někdo naopak méně; dosti individuální!)
• vyprovokováním pohybu aktivujeme svalové řetězce
• pohyb neučíme X obnovujeme, co máme v sobě geneticky zakódováno
  • reflexně stimulovaný pohyb se postupně začne aktivovat, až dojde k zařazení do spontánních pohybů

• jedná-li se o terapii u dětí, je zde nutná spolupráce rodinného příslušníka, který je zaučován fyzioterapeutem, a naučené cviky poté provádí doma sám s dítětem
  • důležtá je právě hlavně terapie doma, kterou provádí rodiče dennodenně

• k aktivacím dochází ze 3 základních poloh – poloha na břiše, na zádech a na boku
• Vojta popsal 10 základních zón na těle (ty jsou stimulovány)
  • kombinací různých zón, tlaků a výchozích poloh dostáváme velké množství variant stimulů
• výhodou je možnost přizpůsobení terapie různým diagnózám

• využívá se dvou tzv. koordinačních komplexů – reflexní plazení a reflexní otáčení
  • vrozené pohybové komplexy
  • reflexní plazení – obsahuje důležité součásti pohybu vpřed
  • reflexní otáčení – začíná na zádech a končí až chůzi po čtyřech

Diagnostika

• Vojtovka obsahuje i samotnou diagnostiku malého novorozence – je-li vývoj dítěte nějakým způsobem narušený, zjišťujeme fázi poškození (resp. na jakém bodě vývoje se zaseklo – viz. kineziologický vývoj)
  • př. polohové testy – Vojtova zkouška, Trakční zkouška, Landauova zkouška
  • ve výsledcích se poté hodnotí výše odchylek (počet narušených dílčích vzorů) – hovoří se o tzv. ,,centrální koordinační poruše‘‘ (CKP

Využití

• využívá se u cerebrálních paréz, skolióz, dysplázie kyčelních kloubů a u spousty dalších diagnóz (dost často spojených s neurologickými problémy)
• velkým benefitem jsou vyvolávané vzpřimovací mechanismy
• důležité je včas začít (po objevení se určité patologie)– jinak dojde k rozvoji patologických stereotypů
• cílem je obnovení přirozených pohybových vzorců, znovunavrácení správné funkce svalů a jejich síly, tedy opětovné začlenění jedince do společnosti
• ,,Díky Vojtově terapii dochází k pozitivním změnám koordinace pohybů při úchopu, vzpřimování, chůzi a řeči… lepší předpoklady pro motorické učení.‘‘
  • pozitivní vliv na psychiku (celkovou terapií)

Poznámky

• u prcků je terapie celkem náročná, neboť většině se to moc nelíbí – to, jak jsou silou tlačeni do různých pozic – a proto se dost často vztekají, nechtějí moc spolupracovat a větší část terapie probrečí, ALE výsledky jsou u této terapie velice přívětivé (je to samozřejmě individuální, dost např. záleží, v jak pokročilém stádiu určité neurodegenerativní poruchy se jedince nachází)
  • hodně prcků během terapie brečí. Nejedná se však o brek jako takový, ale spíše o vztekání.

Zdroje

• 1) [online]. Dostupné z: https://www.vojta.com/cs/
• 2) KOLÁŘ, P. Rehabilitace v klinické praxi. 1. vydání. Praha : Galén, 2010. 713 s. ISBN 978-80-7262-657-1.